Dýn"ové hodování

Letos jsme na Halloween sehnali opravdu velikou dýni.  Nebylo vpodstatě ani z čeho pořádně vybírat. Neměla jsem velikou náladu nějaký halloween připravovat, protože pro nás Evropany jsou dušičky svátkem všech svatých 1.11.  a 2.11. následně svátkem všech mrtvých. V Čechách jsme vždy zašli na hrobeček a byl normální pracovní den. V Itálii je státní svátek 1.11. a proto i nálada dne je úplně jiná. Přijde mi to ale rok od roku přehnanější. Letos se v Římě konalo spoustu akcí pro děti, průvody v maskách atd. Já jsem si říkala, že pro ty malé děti už to bude v budoucnu úplně jiný svátek. Budou ho mít spojený spíš s karnevalem a bombonama, než s uctíváním svatých a vzpomínáním na mrtvé.

 

My jsme si tedy udělali jenom dýni, aby jsme přeci jen měli i trochu zábavy. F. vyřezal pusu a nos a já ten zbytek. Bez velkého přehánění jsem hlavně F., kterému je šest a už je mnohem rozumnější, vysvětlila, co se slaví za svátek.

 

O Haloweenu jsme se bavili v souvislosti s angličtinou, protože  stejně jako minulý rok, jedou stále dokola ty stejná slovíčka. Neumí použít slovíčko PLEASE, ale vědí jak se řekne čarodejnice a jiné nadpřirozené bytosti. Na to please se mě F. náhodně zeptal, protože si vzpoměl na písničku, kterou jsme si  zpívali když byli děti menší . Konečně se myslím to PLEASE naučil a ted už si bude pamatovat co slovo znamená. Trošku, ale opravdu jen trošičku, mě zarazilo, že zrovna tak důležité slovíčko ve škole ještě ani po roce neprobírali.

 

Abych se vrátila k té dýni. Pojala jsem tyto dny vrámci zdravé stravy jako dýnové hody a zpracovala jsem dýni následovně :

 

Linecké sušenky, nebo-li crostatine - s marmeládou z dýně.

 

Moc všem chutnali !

K tomu ještě koláč. Zajímavé je, že ačkoliv byl koláč z úplně stejného těsta se stejnou marmeládou, neměl takový úspěch jako sušenky.

 

 

Usušená a mírně opražená semínka z dýně si chválí překvapivě tatínek !

 

A Další jako hlavní chod špagety s dýní a čerstvými rybičkami - ančovičkami. Byli opravdu výborné !

Ještě jsem jeden večer jsem zapekla dýnové plátky v troubě s parmazánem. To dětem moc nechutnalo. Mě ano.

 Dýně byla opravdu veliká a po tom všem co jsem z ní nachystala, mi ještě zbyl kus do mrazničky. Až se rodina z těch dýnových hodů vzpamatuje udělám ze zbytku ještě rizotto, nebo krémovou polévku.

 

Další dýni si pořídíme až příští sezonu.

 Za rok - na dušičky!

 

M.