Je státní svátek České Republiky, ale já mám jiné starosti. Pak až odpoledne se rozhodnu, že vezmu děti na zmrzlinu. Plánuji, že koupím půl kilovou vaničku a sníme si jí vklidu doma.
V obchodu se zmzlinou je plno.
Chumel lidí na 6-ti metrech čtverečních, který se nedá nazvat frontou. Už jen pohled dovnitř ve mě vyvolává klaustrofobii a to mě trochu znepokojí.
Rozhodnu se, že počkám způsobně venku, přestože G. už knourá. "Mami já už tu zmrzlinku chci !"
"Počkáme chviličku venku, než na nás přijde řada,"snažím se ho trochu uklidnit.
Vtom si za mě stoupne do řady nově příchozí paní.
Z obchodu ještě nikdo nevyšel, nebot kdo už zmrzlinu má, ven nepospíchá!
Načež mi paní za mnou říká, že je jí zima a začne se tlačit také dovnitř.
Otočím se a odpovím, že jsem nechtěla. Co jsem nechtěla už ani nedopovím, nebot paní je v mžiku uvnitř a její manžel jí říká, že já jsem jí nepochopila.
A já to tak nenechám, takže se začnu také sunout dovnitř, protože to neznamená, že když jsem byla venku na konci řady, zůstanu venku.
Děti už se těší a co mám dělat !
A už se tam dovnitř také pěkně cpu.
V tu chvíli lidé lízající zmrzlinu mezi dveřmi, nějak začnou chápat, že musí jít ven a konečně se uvolní místo uvnitř.
Paní zmrzlinářka se ptá kdo je na řadě a paní ukazuje na mě. Já se hlásím a kupuji vítězoslavně naší zmrzlinu.
Cestou domů si uvědomuji, jak jsem tu paní vlastně nepochopila.
Ona totiž chtěla být slušná.! Nechtěla mě předbíhat, jen chtěla být hned uvnitř. Stejně jako všichni . Chtěli být uvnitř. A proč chtěli být uvnitř ? Protože jim všem asi opravdu byla zima, přemýšlím.
A to je TO !
Venku bylo krásných 20 stupnů a bezvětří. Všichni měli na sobě zimní bundu. Paní dokonce tvídový tříčtvrteční kabátek. Do obchodu byli dveře otevřené a netopilo se tam. Jaký to tedy mělo smysl být za každou cenu uvnitř ?.....
Další otázka co mě napadá je : Proč si jde koupit zmrzlinu člověk, kterému je zima ?.
A poslední z mých otázek, na kterou se bojím odpovědět je : Jak má tedy vypadat správná fronta ?
Mezi všemi těmito otázkami se přibližujeme k domovu.
Hned si dáme odměnu a pustíme se do zmrzliny.
A je opravdu moc dobrá.
. ".Mami, ta zmrzlina je tak dobrá, že musím zavřít oči, když jí jím "... říká Frančí.
A TO je ONO !
To je ta správná odpověd na všechny mé pochyby.
Ta zmrzlina je tak dobrá, že jí všichni chtějí /i ti co jim je zima/ a chtějí jí mít hned.
A tady bych si dovolila trochu poezie :
Magickou silou svou
k pultíku přitáhne je,
aby pak chutí svou
je všechny,
o jejich smysly
připravila.
Hezký svátek jsme měli.
M.
Nessun commento:
Posta un commento