sabato 19 gennaio 2013

19.01.2013

    Tak a máme další starost navíc. Giovik, který mluví ve svém věku 3,5 roku mnohem víc a líp v obou jazycích nám začal koktat. Možná je to jenom nějaká únava, nebo nějaký jeho výmysl. Já nevím. Dnes to bylo asi čtvrtý den a začínáme si z toho dělat obavy.
    Dnes místo pirát říkal například pi-pi-pi-pirát. Stalo se mu to od rána několikrát. Je jakoby zpomalený, když se mu to stane. Může to být i tím, že se snaží toho říct mnohem víc než předtím.
Budu muset i v pondělí promluvit s paní učitelkou ve školce. Jestli se tam v týdnu něco zvláštního nestalo.
     Mluvila jsem s paní učitelkou v české školičce, kam chodíme v sobotu a ta říkala, že zatím by si toho moc nevšímala a že určitě s bilinguismem to nesouvisí. To si myslím také. Ale zatímco u F. který měl problém ještě v létě se vyjádřit a používal llllll před slovem, které nemohl hned vylovit z paměti, G. má jakoby najednou z ničeho nic potíže vyslovit TO konkrétní slovo.
    U Franciho to Llllll během posledních měsíců úplně vymizelo a hodně se zlepšil, rozpovídal. Spíš italsky pod vlivem školy, ale češtinu nezanedbáváme. Stále na něj mluvím česky a hodně nám pomáhá právě česká škola bez hranic, kam chodíme v sobotu dopoledne a kde mají děti možnost mluvit česky s jinými dětmi.
    Giovik mluvil a mluví opravdu moc pěkně. Plynule v celých větách. Víc toho donedávna namluvil určitě česky, ale s italštinou, pokud mluví s tatinkem nemá žádný problém. Italštinu má krásně oddělenou. Jenom mu chybí slovní zásoba, která s každým dnem zlepšuje. A ve školce jsem si zrovna tento týden říkala, jak si tam už zvykl a je vpohodě.
    Doufám, že to koktání je jen přechodný jev, který se během pár dní ztratí, ale už jsme si toho všimli a uplně normální to není.

M.

2 commenti:

  1. Pokud vím, koktání v tomto věku je docela běžné a je hlavně výsledek toho, že mozek běží dopředu a jazyk nestíhá. A ještě k tomu v jeho věku děti používají věty a gramatiku o dost náročnější než předtím, řeč je o mnoho sofistikovanější než dřív, tak se zadrhávají.

    Alespoň takový jsem udělala závěr, když začala naše tehdy tříletá dcera zničehonic koktat...trvalo to poměrně krátce, pár týdnů nebo maximálně pár měsíců, a mluvila jsem s několika známými (včetně jedné logopedky), kteří tvrdili to samé. Člověku to ale zneklidní, že? Mně se to vůbec nelíbilo :-)

    Doufám teda, že to bude podobně přechodné i ve Vašem případě!

    RispondiElimina
    Risposte
    1. Melisso tvuj komentar me moc potesil. Clovek - rodic proste nevi. Najednou se neco deje a nevime co. Ja jsem dnes byla u pediatra a on rikal urcite alespon mesic pockat jak se to bude vyvijet. Kdyz predtim vyslovoval vsechno uplne perfektne a dneska mi rika " Mami muzu to vivivivividět ?". Vpodstate je to vzdy posledni slovo ve větě. Díky za koment. :)Martina

      Elimina