lunedì 5 novembre 2012

Jak se učíme anglicky 2

Dnes jsme pro nemoc nešli do školy. Měla jsem jako maminka větší obavy o ztracený den ve škole, než můj synek. Proto jsem se odpoledne rozhodla vrátit k našemu úkolu z angličtiny. Řekla jsem si, že vyzkoušíme, jaký efekt měla naše příprava.

Při zadání úkolu přečíst si 10x několik slovíček, vyplavalo na povrch i několik otazníků.

? Za prvé : jak si dotyčný žáček slovíčka přečte, když ještě neumí číst ?
? Za druhé: pokud danná slovíčka žáčkovi přečte někdo starší v rodině, s jakým přízvukem to bude? Bude je dotyčná osoba vůbec schopná přečíst správně anglická slovíčka?
? Za třetí: počítá se snad s tím, že všichni rodiče umí anglicky a automaticky budou svým dětem pomáhat tím správným směrem?

F. slovíčka přečíst neuměl. Vyřešili jsme to tím, že si nakreslil vedle každého slova malý obrázek, aby věděl co danné slovíčko znamená. Pak jsme se opět vrátili k naší písničce, aby jsme se ty slovíčka naučili i správně vyslovovat. A trochu si o té výslovnosti také popovídali.

A potom si chtěl ještě poslechnout navíc našeho oblíbeného Matta a jeho písničku "OUR BODY" a bláznivě si na ní s bráškou zatancovali.

Nechci pochybovat o výuce angličtiny ve škole. Na to nemám ani příslušné vzdělání a nevyznám se v metodice výuky. Myslím si ale, už ted na začátku, že výsledek studia bude pro mě překvapením. Chtěla bych věřit, že to bude výsledek spíše pozitivní. Což znamená, že se mé děti naučí anglicky tak dobře, aby mohli tímto jazykem bez problémů běžně komunikovat.

M.


Nessun commento:

Posta un commento